Pes není zvíře‚ pes je přítel.
Novinky (News) |
|
Dolnolutyňský závodní psí tým
 Členové Hanáckého mushers klubu. Novinky
Radíkovský sprint - rozloučení se sezónou 2011/2012 Tak jsem po 2 letech vyrazil na závody pořádané Hanáckým mushers klubem. Už po příjezdu bylo jasné, že počasí bude přát musherům, ale už ne toliko psům. Pořadatelé však fantasticky a s rozumem zareagovali a tratě zkrátili. Naše sprintová měla 4 km. Na trati jsme jeli poprvé. Vedla většinou lesem. Jednalo se o trať velmi technickou a v některých místech pro rychlá spřežení docela náročnou. V jednom úseku jsem měl pocit, že se mi ta koloběžka musí rozpadnout. Naštěstí se ale ukázalo, že KICKBIKE je opravdu držák a pozici jedničky (podle mě) obhájila. Já startoval s mladými holkami Zirou a Juli v scooter 2 a s Megčou v biku.   Bikejöring - já a Meggie foto by Wami Scooter 2 - Já a Zira a Juli (Jumpy x Meggie) foto by Mackovi Zpočátku jsem uvažoval zda nemám raději do dvojky dát slabší Meg,ale nakonec zvědavost jak to s holkama dám zvítězila. První kolo jsem jel bike. Jeli jsme docela na pohodu, protože trať jsem jel poprvé a neveděl jsem co mohu od ní čekat. S výkonem svým i od Megči jsem byl nad míru spokojen. V půlce jsem předjel borce startujícího před náma a to jsem už tušil, že to bude s výsledkem dobrý. První kolo s holkama bylo taktéž opatrné. Úsek s kořeny jsme prosvištěli a já řidítka držel tak silně, že mě po dojezdu brutálně bolely ruce. Holky šly parádně. Problém s kopci byl ten tam.Zdejší kopec vyběhly jako nic. Pouze 3x jsme špatně zabočili a jednou jsem je rozmotával. Je potřeba zapracovat na povelech, protože ty nám fakt nejdou. Druhý den jsem jel na jistotu, ale holky protože znaly trasu, tak fičely náramně. Obrovským překvapením byla po vyhodnocení průměrná rychlost, protože když jsem viděl trať poprvé, tak jsem tipoval, že rychleji jak 22 km/h to nepůjde dát. A dalo -))) Ve dvojce jsme jeli průměrem za oba dny 27,8km/h. A to jsme druhý den jeli oproti 1 dni o 37s rychleji, takže druhý den ta průměrka musela být o kus větší. Odměnou bylo v obou kategoriich 1. místo a tím pádem lepší zakončení sezony jsme si nemohli přát. Výsledky závodu zde: http://www.mushing.cz/index.php?kod=&modul=zavody&m1=vysledky&rok=2011&czavodu1=8 Horník Mistrovství republiky on snow 2012 Na Horník jsem vyrazili se hlavně projet. Protože jsme letos byli na sněhu pouze 2x a trénujeme kolem 10km říkal jsem si "hlavně dojet" a v pořádku. Příjezd byl docela zajímavý, protože jsme přijížděli ve sněhové vánici, auta klouzaly na cestách, kamiony stály a my nasazovali řetězy. Dojeli jsme nakonec se zpožděním, ale v poho. V sobotu jsme odstartovali v pohodě. První část v poho. Až tak na 2km začaly drhnout lyže a to docela "fest". No, nejely pořádně celou dobu. Z kopců jsem stále plužil a nepouštěl holky do maximálek, aby hlavně doběhly. Holky se snažily. Kopce jsou naší, hlavně moji slabinou, tak jsem hodně ztráceli. Do cíle jsem přijel pocitově spokojený. 4 místo bylo vzhledem k mému lyžařskému výkonu a dovedností vůbec ok. Borec přede mnou byl 30 s a za mnou taky cca 30s. Druhý den jsem se docela těšil. Holky byly naprosto ok a to i přesto, že si provní den docela máklya já taky .Tentokrát díky Tobimu mažeme univerzálním voskem a vyplácí se. Lyže jedou bravurně. Taky proto, že trať je perfektně upravená a hodně tvrdá. Z kopců a narovinách vůbec nebruslím, protože holky fičí-))). Makám co mi síly stačí. Pod Bednářovým kopcem dojíždíme borce před náma a je mi jasné že je to ok. Jeho náskok jsme stáhli. V půi kopce ho předjíždíme. Pak už se předjíždíme navzájem až do cíle. V cíli jsem naprosto ale naprosto spokojen. Holky na to že to je jejích premiera na sněhu jsou skvělé. OPět se ukázala perfektní krev tohoto spojení. O FitimPaldim od Tobiho ani nemluvě. To jsou páni psi a 1. místo jim náleží zcela právem!!!!! 3. místo na Mistrovství ČR je super. Velký dík patří Tobimu za půjčení lyží a za nedělní univerzální mázu -))))
Foto: family Tobi
Off snow sezona 2011 našeho vrhu  Jako "chovatel" jsem opravdu velmi rád, že zvířata z vrhu po Meggie a Jumpovi jsou po prnvní sezoně na tom tak dobře. Dík samozřejmě patří i všem novým majitelům, kteří se hafanům věnují a dobrým tréninkem je dokázali připravit, tak že co start, to "bedna" -))).  A něco o nás: Horník - Mistrovství ČR Off snow Memoriál Vaška Kovaříka
Na Horník jsem se velmi těšil a byl jsem zvědavý jak vše proběhne. To že to dopadne úplně jinak, než jsem si představoval jsem vůbec netušil. Po cestě a to asi 10 km před cílem jsem venčil na louce u lesa psy. Nikdy je nepouštím všechny najednou, ale dnes jsem udělal vyjímku. No a špatně !!! Juli se Zirou se zapomněly a neplánovaně se proběhly. Utekly po staré asfaltové cestě. Když jsem se došel, stály jako beránci a až později jsem zjistil proč. Obě měly do masa sedřené polštářky na tlapkách a to od toho jak na plno běžely po asfaltce. Protože jsem nic neměl následovala cesta na veterinu, kde mi doktor doporučil antibiotika a mast. Nasazení antibiotik a sedřené tlapky znamenaly konec závodu na Horníku a taky Mistr. světa v Borkenu. Přiznám se, že na závody na Horníku jsem neměl chuť. Strašně jsem se těšil na SC2. Navíc Meggie nemá po zranění vůbec naběháno, což se na výsledku projevilo a zajeli jsme nejhorší čas co na Horník jezdíme. Na druhou stranu se Meg snažila a dala do běhu vše. Takže výsledek špatný, ale pocitově velmi dobrý pocit. Letošní Horník byl celkově velmi fajn a mě so hodně líbil.   Tlapky po 4 dnech.Mošovce - Mistrovství Slovenska Off snow Po třetí co dělám mushing vyrážím na Slovensko. Tentokrát pojedu 2 kategorie a to bike a SC2. První den bylo vše ok. Holky makaly a já je hlavně z kopce hodně brzdil. Na trati bylo pár problémů, které jsem ještě nezažil. např. telefonující canicrosařka -))). Kolo s Meg mi šlo výborně. Meg sice po úraze nemá správný tah, ale snaží se. Druhý den jsme nastupovali v klidu, protože jsme měli dostatečný náskok, tak jsme se moc neždímali -))). Nakonec z toho bylo dvě první místa a stali jsme se Mistři Slovenska v kategorii Bikejoring a Scooter 2.  foto: Vítězslav BurdychBiřička, Vroutek, Red Kostelec Tak máme za sebou 3 závody a musím říct, že jsem MAXIMÁLNĚ spokojený. Biřička naprosto super a to i přes jedno vyjetí z trasy a jeden pád. Celkové druhé místo naprosto good. Ve Vroutku jsem byl poprvé a trať se mi úpřimně hodně líbila. Teda ža na ten závěrečný kopec před cílem. Zde se rozdělovalo zrno od plev -))))). Náročný závod a první zkušenosti, že s holkama musím jezdit s citem. Nelze to jako s Meggie se kterou jsem to napálil od startu a vždy doběhla na plno do cíle. Třetí místo bylo nade vší spokojenost. No a Červený Kostelec taky super. Trať trošku náročná, rozhodně ne ideální pro ohaře, ale na kolobce a kole se to dalo. Perfektní zázemí a hlavně organizace. První místo mě potěšilo. Mnohem více mě ale potěšilo, že jsem zjistil a pochopil, že holky musím držet v určitých rychlestním limitech. Jsou po startu velmi, ale velmi rychlé. Neumí zatím rozložit síly. První letosšní závod s Meg. První kolo absolutně v pohodě. Šlapal jsem podle ní a nechtěl jsem ji zbytečně honit. Po ztrátě 36 sekund na prvního jsem to druhý den napalil a Meg šla taky lépe. Skoro půl minutové zlepšení, ale stejnak na prvního nestačilo. Neva , důležité je že je Meg zdravá. První, druhé a třetí místo je skvělé. Skvělejší je, že se začíná potvrzovat,že spojení by(MegxJumpy) bylo velmi ale velmi dobré -))))))))))))   SC2 hoky po startu foto: Fochlerovi SC2 Vroutek foto: Stejskalíci Září - Meg kulhá a nejsme schopni zjistit proč. Má měsíc klid. Ach jo. 25.8.2011 Pilujeme na sezónu  . Jinak holky mi dělají radost. Běhají perfektně. Zatím jim nejdou povely, ale to přijde samo. Jízda na kolobce s oběma je fakt o hubu -)))). Meg se konečně zase dostává do rychlosti, ale teď po týdnu nic nedělání začala z ničeho noc kulhat, takže odpočívá opět. Po týdnu uvidíme. 1.7. 2011 Začínáme pilně trénovat na nadcházející sezonu. Holky do dvojky a Megča na bike. Zatím se nám daří. Holky mi osobně dělají obrovskou radost. Mají velký potenciál a troufám si říct, že jak to tak vidím, tak by mohly být i lepší než Megča -))) Našel jsem v albu od Tobiho jednu starší společnou fotku z holkama (Zira vlevo, Juli vpravo)  foto TobiPrvní společná dvojka holek PIRENA Když jsem na podzim dostal nabídku zda nechci jet jako handler na Pirenu, 15 etapový závod ve Španělsku ,tak jsem moc dlouho neváhal. Mrknout na takové závody mě velmi lákalo. Když mi ale JaP. Porubští dělili, že by jako třetí závodní pes jela moje Megča, tak jsem znervozněl, protože jsem si nedokázal představit zda dokážu připravit Meg tak, aby dokázala držet krok s jejími psy, kteří vždy patřili k těm nej. A protože takové nabídky neodmítám, začla jsem Meg připravovat. Nidky jsem takové vzdálenosti nejezdil, takže to bylo pro mě nové. Byly však doby, hlavně kvůli počasí, kdybych se na to vykašlal. Takhle to ale nešlo. Nakonec to ale dobře dopadlo. Naštěstí se posunul termín Pireny o 14 dnů, protože se ná povedlo strhnout si 14 dnů před odjezdem polštářek na přední tlapě. Díky posunutí se vše relativně zahojilo. Pirena byla pro mě osobně skvělá. Takovou atmosféru v ČR nikdy nezažiju. Tam se tím sportem zkrátka žilo a pro mushery se dělalo hodně. 18 dnů na sněhu byly skvělé i když ke konci už docela únavné. Musím uznat, že všichni musheři byli velmi přátelští a nálada byla skvělá. Z čech tam kromě nás nikdo nebyl, tak jsem se seznámil s Braňou Spišákem ze Slovenska http://mushing.topholiday.sk/index.php?page=nove. Velmi příjemný, rovný chlap. Mám rád lidi, kteří na rovinu řeknou co si myslí. Byl tam se svou mamkou, která mu dělala handlera. Klobouk dolů před ní!!!!! Zažil jsem s nimi hodně srandy a taky jsem se naučil další věci kolem mushingu co se týče větších týmů. Megča mě překvapila. I přes pár problému zpočátku na které Jana nebyla zvyklá u svých psů musím říct, že dokázala s kluky Shadow a Burem držet v poho krok a v některých etapách běžela s jedním z kluků rychleji. Na to že je to fena a kluci jsou proti ni "nabušení" fakt skvělá. A to si troufám říct, že nedokážu tak dobře připravit psy jako Jana, takže Meg má určitě spoustu rezerv. Konec dobrý, všechno dobré, takže 1. místo bylo super. Velmi vážně uvažuji, že příští rok pojedu s holkama, ale to si nechám ještě projít hlavou.  Meg a Bure  Příjezd La Partacue  Meg Já a Braňo 30.12:2010 Tak díky kamarádovi Péťovi z Bohumína vyzkoušely holky jízdu v zápřahu. Lídrovala Meggie a Zira s Julčou dělaly zadáky. Jelikož já na saních jezdit moc neumím, jel s holkama Péťa. Holky jely fakt dobře.   27.12.2010 Začínají jezdit i holky Juli a Zira http://www.youtube.com/user/Meggie288#p/a/u/1/LyQ1q3iZi2E http://www.youtube.com/watch?v=ruPRxRryOxY   Zira v akci Juli před startem 23.12. 2010 Meggie. Trénujeme na zimu. Jsme na 1 hodině.  1.12. 2010 Běleč Na Běleč jsem se hrozně těšil. Večer po příjezdu však bylo jasné, že to taková pohoda nebude, protože silně sněžilo. Po startu 1 den jsem věděl, že to nebude ono. Rozmáčený sníh na většině části trati, takže pro mě osobně dřina. V půlce jsem měl chuť se na to vykašlat. Vůbec to nejelo, špatně přerazovalo atd. No ale když už jsme tady dojeli, tak to nevzdáme. Večer to šlo ale ve výsledcích poznat. Druhý den pravý opak. Všechno totálně zmrzlo, takže se jelo na ledu. To mi vyhovovalo více, ale i tak to nebylo na co jsme zvyklý. Navíc šlo poznat, že jsme natáhli v tréninku tratě. Meg nešla tak rychle, ajk když trénuje 6 km trať. Ale nakonec spokojenost, protože jsme dojeli v pořádku.   1.11.2010 Horník Mistrovství ČR Horník je zkrátka super. Přijel jsem už z předstihem ať pokecám s kamarády. První den se mi jelo velmi dobře. Meg makala co to dalo a já taky. Fakt spokojenost. Druhý den bylo vše otevřeno, protože se jelo gundersenem a v 10 s jsme startovali 4. Půl trátě jsem jeli pohromadě. Pro psy to byla bomba zkušenost. Chtěl vše nechat na poslední část trati protože konce máme dobré. UDělal jsem však taktickou chybu na vykolikované louce, do které jsem vjel velmi rychle a v zatáčce měl to vyneslo ven, kde jsem musel zastavit jinak by přejel cizího psa. Musel jsem prudce zastavit a Meg se dostala na druhou stranu vytyčovacích kolíků. Dlouho nám trvalo, než jsme se z toho dostali, což jsme už nedohnali. Ze čtveřice jsme dojeli druzí. Celkově jsme skončili na 6 místě, což není zase až tak špatné. Meg šla perfektně. Super byla procházka se všemi štěňaty.   Foto: Tobi  Na procházce se štěňaty Foto: Tobi 17.2010 Tak jsem dneska nechal proběhnout s Meg i holky. No byla sranda -)))))   5.9. 2010 Canicross okolo Hradce Tak jsme se vrátili z prvních letošních závodu a dojmy jsou perfektní. Na to, že trénujeme teprve měsíc a Meg půl roku kvůli štěňatům stála, tak absolutní spokojenost. Meggie šla suprově. Sice z toho byla bramboračka, ale z čechů druhý a na první dva poláky asi nebudeme nikdy mít. Ono totiž bych musel nejdřve zhubnout na jejich cca 45kg a taky hlavně nikdy nebudu takový dobrý biker. První den jsme jeli tzv. na pohodu. Už od začátku jsem věděl, že nejedu na sto procent. Po první etapě jsem byl pátý ze ztrátou na čvrtého jakuba Jurčagu cca 20s, což není zrovní málo. Do druhého dne jsem šel s tím, že do toho dáva vše a jakuba dojedeme. Startovalo se Gundersenem, takže to bylo poměrně zajímavé. Za mnou startoval 2 s borec z Polska, který za mnou funěl celou etapu. Vždycky se mě docela pro mě nebezpečným způsobem snažil předjet v zatáčce, ale když jsem viděl jakým zpsůsobem, tak jsem do nich najížděl tak abych mu to znemožnil. Na rovinách neměl šanci -)))) Jakuba jsme dojeli asi cca 1km před cílem. První útok odrazil,ale za poslední zatačkou v lese už ne. A jelikož vím, že Meggie konce umí byl jsem si jist, že nás už nikdo nepředjede. V cíli jsem měl i za Meg velkou radost, protože jsem byl s jejím výkonem úplně nadmíru spokojen. Jen doufám - veřím, že toto nadšení a srdce do běhu budou mít i její štěňata. Biřička byla opět moc fajn závody. V dětské kategorii startovaly i obě moje děti. Simča obsadila 2 místo mezi holkami a Dája 2 místo mezi kluky. Super. Vlastně jsme všichni mezi čechy obsadili 2 místa -)))))))))))))))))))))) Výsledek: 4,5km, 30,81 km/h, 4. místo   Dojezd první den. Foto: Kamča Lišková Famózní dojezd druhý den. Foto: Mrs. Tobi 29.8.2010   Juli,Meg, Zira 28.8.2010 Lexi má nové páničky. Volná zůstavá jen Zira !!!!! 22.8.2010 Tak jsem opětovně vážil holky. Juli a Zira mají 16,3, Lexi 15,3 kg. Juli má výšku cca 52-53 cm. Na procházkách se už začíná projevovat, že to jsou tažní psi -)))), zvláště Zira a Lexi.   Holky ví, že u obchodu se čeká -))) Odpolední siesta. 1.8. 2010 Dnes jsem vážil holky. Julča má 12,6kg, Zira 12,2kg a Lexi 11,9 kg. Pak jsem ještě změřil Julču a má cca 45cm. Výškově jsou všechny cca stejné.  Julča, Lexi, Zira9.7. 2010 Tak Rufus už má nového pánička. 7.7. 2010 K dnešnímu dni nám doma zůstali 4 štěňata. Fiti, Paldi, Bolt a Meri jsou v nových domovech. Rufus má vážného zájemce a Julča ta je naše, tu nikomu nedáme -))) Zbývají a akorát nádherné fenky Lexi a Zira.   Zira Lexi  Lexi1.7. 2010 8. týden Tak dneska štěnda dosáhly 8. týdne. Opět jsme odčervovali a taky vážili. Váhy opět v tabulce. 30.6.2010 V sekci štěňata pod tabulkou fotka Rufuse - dosud volného psa  24.6.2010 7. týden Opět vážíme. Váhy v tebulce štěňata. 22.6.2010 Tak máme za sebou 1. očkování. Všichni prošli i prohlídkou a jsou naprosto v poho (uši, oči,zuby,poslechově i pohmatem ok, kluci všichni sestouplé varlata). Veterinář nám udělal radost, protože nešetřil chválou nad stavem štěňat.    Běháme...... 20.6.2010 K dnešnímu dni volný 1 pejsek - Rufus a 2 fenky Mary a Zira 19.6.2010 Další moc hezké foto na http://porubajda.rajce.idnes.cz/Puppy_2010_Jumpy_Meggy/
   Foto: J.PorubskáJumpy a Meggie Mám nebo nemám sežrat? 16.6.2010 Pár fotek od Tobiho na http://masorad.rajce.idnes.cz/Stenata_12.6.2010/ 11.6.2010 36.den 5 týden. Vážíme a váhy jsou kolem 4kg. Štěńata jsou už hóódně živá. Běhají po zahradě a prohánějí i Maxe -))) Okoušou vše na co příjdou. 3.6.2010 28. den Opět vážíme a odčervujeme. Štěňata chodí ven. Přikrmujeme čím dál více (chutná jim). Pod a v tabulce nové detailní foto ze 26 dne.   1.6.2010 26. den Tak už přikrmujem. Štěnda začínají pěkně řádit, ale myslím že bude hůř -))). Meggie si svoji úlohu matky zatím plní dobře. Jinak všichni jsou zdraví a zcela bez problémů. Krátké video: http://www.youtube.com/watch?v=zo6yUlM0OXQ   25.5. 2010 19. den Tak jsem viděl štěnda po necelých dvou dnech a koukám, že štěnda už chodí v klidu po čteřech, štěkají, vrčí, koušou...-)))))) Tak jsem je hned zvážil. Malá digitální váha už za chvíli nebude stačit. červená 1700g, zelený 1810g, oranžová 1670g, žlutá 1640g, bílý 1650g, hnědý 1760g, modrá 1700g, růžová 1780g. 21.5. 2010 Už kadíme ......-)))  20.5. 2010 14. den Proběhlo opětovné vážení. Dnes jsme poprvé odčervovali.Moc jim to nechutnalo -))) Štěnda také prohléd vet. Vše ok. 19.5. 2010 Štěnda otvírají oči. 18.5. 2010 12. den Bez komentáře......   Po pádu klidně spal dále..-))))) 15.5.2010 9 den. Dvě štěnda už mají přes 1 kilo (červená a žlutý). Ostatní kolem 970g. Vážit je už je někdy fuška, ale asi bude hůř -). Jinak je zatím vše v naprostém pořádku. Pozn: Večer jsem si všiml, že bílý už chodí po čtyřech -))Sice nemotorně a padá, ale není to už pouhé plazení -)))   11.5.2010 Tak zatím všechno probíhá naprosto v pohodě. Všechny štěńata jsou zdravé a přibírají na váze. Od narození přibraly kolem 300g. Nechali jsme rovněž odstranit 5. prsty na předních nohou, které bývají často předmětem zranění. Meggie je vzorná matka.   5.5.2010 63 den. Ležíme. Teplota ráno stále 37,5. Večer padá teplota na 36,5 st.C. Že by?? 3.5.2010 61 den březí. Už to čekáme každým dnem. Megča prošmejdí každý kout zahrady, asi hledá to nej místečko -))) Většinu dne proleží a odpočívá. Jakmile je na zahradě, tak stále chodí a chodí v hubě s klackem nebo s balónkem. Prý se má snížit žravost feny. Tak u nás to NEPLATÍ. Ba naopak. -)))   A taková to byla štíhlá psí slečna. Bez balónku ani ránu.... Soused jehož psi se spíše kutálejí, mi říká, že konečně vypadá jako správný pes -))))))))))))) 27.4.2010 55 den březí. Megča nám pěkně tloustne -))) Omezila konečně svoje střeštěné chování. Po zahradě, ale pořád běhá i když pomaleji a Maxovi absolutně nestíhá -)))) a ani se ji moc nechce. Je čím dál více mazlivá a vylehává na sluníčku. Už neleží v klubíčku. Zítra připravuji celý kotec na štěňata. Můžou přijít každou chvíli -))))). Moc se těšíme !!  29.3.2010 Dnes potvrzeno ultrazvukem, že je Megča v březí !! Krytí: 4.3. 2010 Předpokl. porod: +- 6.5.2010 Předpokl. odběr: +- 6.7.2010 4.3. 2010 Tak jsme dnes Meggie nakryli Jumpem (J+P Porubští). Oba hafani byli při "chuti" a vše proběhlo v pohodě. Teď už můžeme jen čekat... Něco k JUMPYMU: Dovoluji si pár citací od Jany Porubské: "Jumpy byl ve své době pan Mistr. Byl to super pes. Byl a je to maximální pohodář s obrovským závodnickým srdcem. Jumpy není pes magor, jako Ness a všichni jeho potomci. Je to maximální kliďas, který uměl odpočívat a zbytečně neplýtval energií. Na startu ho nikdy nikdo nedržel, stál tam jako beránek bez krocení a s hlavou napůl otočenou na mne a pozoroval jak chameleon, jak odpočítávám a na jedna vystartoval jak ďábel. Jeho startovní rychlost byla až k 60km/h."      Jumpy v akci (father Jumpy)5.-7.1.2010 ME ESDRA Kubalonka Tak jsme jako pomocníci vyrazili na ME ESDRA. Pomaháme Tomovi a Evě Hübnerovi závodící za Envy Extreme team. Moje první evropské závody na sněhu, takže spousta zážitků. Navíc nezavodíme, takže si můžeme celkem užít celkovou atmosféru. Pár fotek na http://pajo.rajce.idnes.cz/Kubalonka_ME_ESDRA/ 10.1. 2009 Konečně je sníh i u nás...... Tak konečně nasněžilo a dá se jezdit na lyžích i u nás. Vyjíždíme přímo od domu, takže paráda. Ještě predevčírem jsme trénovali na kole. V lese se jezdit kvůli množství sněhu vůbec nedá, protože Meggie spíše plave. Takže jezdíme po okolních bočních cestičkách, které jsou prohrnuté, takže se dá v pohodě i bruslit. Doufám, že to vydrží ještě dlouho, aspoň do jejího hárání.    Běleč nad Orlicí - Bělečský mid Tak jsem si myslel, že Cakov jsou pro nás poslední podzimní závody, ale po doporučení Péti F. jsme se rozhodli, že si sezónu prodloužíme. Nejdříve to vypadalo, že pojedeme scooter 1, protože BKJ nebyl na sprintové trati otevřen. Pořadatelé však udělali k naší velké radosti změnu a BKJ nakonec otevření i pro sprint. Po práci vyrážíme i s mým synem do Bělče. Dojíždíme na místo ve 2 hodiny ráno a díky Tomovi H. míříme rovnou do chatky. Druhý den nás vítá krásný den. Teplota kolem 4st. C. takže ideální. Denní rutina, zavodníme, vyvenčíme, procházka, projížďka trati na kole, protože jsme zde poprvé. Sprintová trať mi dělá opravdovou radost. Dostatečně široká, bez bahýnka a hlavně hodně rychlá, protože je to de facto jen rovina. Na start jdu s mírnými rozpaky, protože nemám pomocníka. Na startu se mi Meg ujímá nejdříve ochotná, milá paní, kterou však Meg trochu potrápí a celá se ji motá. Beru to do svou rukou a následně ji drží zdejší startér, který už ví jak na ni. Po startu v Bělči následuje krásná, dlouhá rovinka, kde jdeme po chvilce na 40km/h. Prudká zatáčka a opět široká cesta. Takhle se to opakuje poměrně často. Meg jde skvěle a já šlapu, jak to jde. 2x se necháme ukolébat naší rychlostí a zatáčky projíždíme, mimo cestu (ještě že tam nebyly stromky). Ke konci toho mám už docela dost. Výhoda kopečku je, že dolů z nich již nešlapu a nechávám to na Meg. Tady však kroutím pořád a jelikož jsem se byl samostatně projet na kole naposledy před Maďarskem mám toho ke konci docela dost. -)))) Předjížíme dva závodníky před náma. Meg se jen mihne ani si jich nevšimne, čímž mi dělá radost. V cíli jsem s naším výkonem velmi spokojen a nezměnilo by to ani případné umístění na chvostu startovního pole. Večer však překvapeně zjišťujeme, že jsme po 1 dnu na druhém místě a na prvního Honzu Z. ztrácíme pouze 6s. Taky ale vím, že Honza je zkušený závodník a nenechá si 1 místo takovým benjamínkem jako jsem já vzít, člověk ale nikdy neví -)))). Večer je skvělá zábava. Sedím s Tomem H. a ten mi začíná vysvětlovat rozdíl mezi sprinťákem a midařem. No a k tomu patří hruškovička-))). Po chvilce je mi jasné, že nějaké výrazné zlepšení zítra nenastane-))). Druhý den si přvstanem, protože startujeme dříve. Cíl udržet druhé místo. Jelikož ale vím že třetímu Lukášovi včera hafan slupl před startem kilčo granulí, věděl jsem že to bude po té naší hruštičce poměrně težké. Ono i bez té pochutiny by to bylo velmi oblížné, protože Lukáš byl vždycky lepší než my. Vyrážíme co to dá. Šlapu co mi nohy stačí a zdá se mi že rychleji už t fakt nejde. Předjíždíme řadu canicrossařů, kteří ochotně uhýbají na stranu. Meg si jejich hafanu vůbec nevšímá a běží vpřed. Cca l km před cílem vjíždíme na cestu do lesa a pohledem zpět zaregistruji Lukáše jak "letí" za námi. Cesta v lese je hrbolatá a měkší, což citím v mých stehnech. Cílová rovinka. V cíli čekám na Lukáše, který dojíždí půl minuty po mě, což znamená, že stáhl můj náskok. Nevadí. Byl to fajn závod, protože bylo o co do poslední chvíle bojovat.
Výsledek:3. místo, 1.kolo 0:11:24, prům. rychl: 30,00, 2 kolo 0:11:21, prům: 30,132km/h, Celkem 30,06 km/h (trať 5,7km)
Po hlavním závodě následuje dětský canicross na který se přihlásil i Dája. Přicházíme na start a zjišťujeme, že naše kategorie, děti do 8 let již startovaly. Nevadí za chvíli startují děti od 8-13let, tak se tam vrtnem. Startujeme jako obvykle ze zadních řad. Start makáme co nám nohy stačí. Využiváme pádu před náma a před zatáčkou jdeme na 4 místo. To i přes slova Davida "tati já se asi pobli...." udržíme. Vynikající výsledek. Z osmi startujicích o tolik starší je to velký úspěch. Pozn: Jen těch knedlíků si příště musíme dát méně, neboť by mohlo dojít k..........). Na vyhlášení celého závodu zjišťujeme, že jsme teda třetí se ztrátou něco kolem 10s. Meg nechávám na vyhlášení v chatce, protože se vyhlašuje v budově. Po vyhlášení si to mířím k chatce a všímám si dívčiny se psem na vodítku. Říkám si, jééé to je hafan úplně stejný jako naše Meggie. Sakra ta je hóódně podobná naší Meggie, do prd..... to je naše Meg. Vzápětí zjišťuji, že Meg pobíhala vesele po tábořišti. To není možné, vždyť jsem chatku zamknul. Začal jsem se potit a vidět ty nejhoší scénáře (prokousané dveře, rozbité okno). Hm u chatky zjištuji, že je otevřené okno. To okno jsem určitě zavíral, Je pravda, že jsem kliku nedal do krajní polohy, ale i tak nevěřícně kroužím hlavou. Hlavou už tak nekroužím, když zjišťuji že Meg nakousla i roh matrace na posteli. To mám za dobrotu, že jsem ji nenechal ve "studeném" autě. Potvora. Vyřizuji to s Michalem a se správcem, tak ať jsou spokojené všechny strany. Nakonec vše dopadá dobře. Velký dík tímto patří všem "chytačům", kteří odchytili volně pobíhající Meg. Dík patří také Tomovi Hubnerovi, který nám zařídil teplou chatičku. Dík patří všem pořadatelům, protože Běleč byl opravdu báječný po všech strankách a nelze mu z mé strany vůbec nic vytknout!!!!!!!!!!!! |
. Po odjetí celého midu jsem šel na start s Meg já. Měl jsem štěstí, že sluníčko už zalezlo, tak jsem startoval za poměrně chladnějšího počasí. Trasa v Cakově je pro mě osobně poměrně technická, tak jsem byl zvědav jak se s ní popasujem. První část je poměrně rychlá a to až do výjezdu mezi pole, kde bylo trošku více bahna než jsem očekával-)). Jízda lesem už tak pohodová nebyla. Docela to klouzalo a tak plnou rychlost jsme příliš nevyužívali. Celou trasu jsem jel hlavně na dojezd bez jakéhokoliv riskování a v klidu. K večeru jsme se odebrali na ubytovnu, kde teprve to pravé začalo. V sále byla supr nálada. Nápoje tekly plným proudem, harmonika hrál a i na tanečky došlo. Zkrátka fajn završení dne. Druhý den se vše opakovalo s tím, že skutečnost, že jsem byl na trati se pro mě stala malinkou nevýhodou, neboť opět svídtilo sluníčko a já jsem díky stání na trati startoval až k poledni kdy už bylo docela teplíčko. Nic jsem si z toho příliš nedělal, protože jsme s Meg jeli už za daleko většího tepla. Na trať jsme vyrazili celkem v klidu, neboť jsme na druhého měli náskok 1:40min. Už na začátku bylo celkem jasné, že díky nočnímu dešti bude trať horší než včera. A taky že jo. Při jízdě po poli jsem chvilkama chtěl sesednout z kola, protože se to absolutně nedalo ujet. Kola totálně zabořená, mírny kopeček a Megča se na mě pár krát otočila, jestli tu rychlost 8km/h a to bahno myslím vážně-)))). V lese jsme jeli absolutně opatrně, protože jestli to včera klouzalo, tak dneska to rovnou jelo-))). A taky že se to projevilo na rozdílu časů mezi 1 a 2 dnem. Na udržení místa to však stačilo. V cíli jsem byl spokojen, že jsme oba dojeli v poho a ve zdraví a taky že se mi oplatilo v tréninku zařadit zpátky více silové práce, neboť v CAKOVĚ jsme to potřebovali. Ještě je potřeba moc poděkovat Péťovi F. za pomoc s Meg při startech, neboť udržet Meg chce vážně kuráž a zkušenost (a bylo vidět že Péťa to už má zmáknutý-))). 
Foto: Monika Paczyński 
. Jedu sotva 14km/h 
. Druhá půlka tratě je z kopce po lesní cestě a to už sviští, Meggie se rychlostí nebojí. Dojíždíme celkem v poho. Vše umyjeme a jdeme na supr fazolačku, kterou pořadatelé uvařili pro všechny zdarma (maďaři by se mohli učit
a před třetím mám náskok 26s. Druhý den start proběhne v pohodě a jede se mi pocitově dobře. Na první louce chce Meg pořád doprava (tudy jsme šli první den) a lajna nám brnkne o vymezovací kolíky a Meg už se točí co se děje. Samozřejmě se zamotá a po mých pár peprných, sprostých slov musíme zastavit. Odmotáme a fičíme. Opět kousek bahenní koupele a pak už zase jedeme po "suchým". Chvilku máme problém s předjetím opožděného spřežení, které běží zleva do prava a z prava do leva. Na "track" musher nereaguje. Do cíle nás už nic nezdržuje a tak makáme co Meg dá. V cíli je pohoda. Převlíknem se, dáme si dobrý teplý čaj od pořadatelů, vyfotíme pár foteček u dětské kategorie a čekáme na vyhlášení. Jelikož pořadatelé výsledkovku nevyvěsili, čekáme až do vyhlášení zda jsme druhé místě udrželi či ne. Nakonec jsme vyhlášení na druhém místě, z čehož máme radost. 
. Nevadí, fičíme dále. Na další zatáčce "vracečce" si už dáváme majzla a projedeme ji v pohodě. První kopečky Meg rve a já mám sílu ji přišlápnout. Další sjezd mírně brzdím ať se Meg opře do postrojů. Vyplací se. Další stoupání je delší a prudší. Zde jdu ze sedla a snažím se Meg pomoct co nejvíce. Už také vidím před sebou jezdce z Belgie, jenž startoval předemnou. Na kopci mám docela dost. Průdušky mě docela pálí. Meg jde dopředu a má obrovskou chuť dohnat hafana před náma. Do kopečka jedeme ještě chvilku za ním a při prvním rovném úseku ho zkusíme dát. "Dopředu" a Meg vyráží až to škubne kolem. Jdeme před belgičana. Meg, potvora má tentedenci hafanovi (Alaskán) ukázat kdo je tady pánem, ale na mé rázné "ne" běží dál. Belgičan se chvíli drží za náma za hlasitého povzbuzování, ale z kopečka (sjezdovka) ztrácí. Pak už je celá trať mírně z kopce a to nám vyhovuje. Ještě jednou mi "zatne" a to když vjíždíme na jednom z úseku na asfalt. cestu před hotelem a Meg chce míjet zaparkované auto zprava po chodníku a já zleva po cestě. Na poslední chvíli je po mém. Pak už fičíme až do cíle. Do cíle přijíždíma jako úplně první ze všech závodníku, což bylo naším cílem 
. Po dojezdu nejsem schopen 10 minut komunikovat, jak mě bolí v krku. Teplá sprcha vše spraví. Večer ještě proběhne párty na které je díky malé místnosti poměrně dost narváno. Druhý den je nádherný. Trať už ale nikoliv. Všude rozježděné bahno, takže úkol dne je dojet a to ve zdraví bez pádů. Maďaři start odloží o půl hodiny, neboť jim něco nejede. Startujeme 13, hned za polákem Swiderským, což si považuji, protože o něm vím, že jezdí jako "pila". Po staru se naplńují mé očekávání. Trať je pěkně zničená a do kopců se jede v blátě, což nás ne-bikery pěkně zpomaluje. Druhá polovina tratě je už jako první den v pohodě. V cíli zamakáme a jdeme za sluníčka odpočívat. Dočítám se, že druhý den jedeme o půl minuty pomaleji než den první. Neva. Máme štěstí, že na rozdíl od některých jsme celí a bez úrazů. Chvilku si ještě vychutnáváme atmosféru a pak k mé nevoli odjíždíme domů.
. Celou trasu odběhla s chutí a vervou. U mě je to pořád stejný. Slabinou jsou kopce 
. To ale vím. Na druhou stranu se musím pochválit 
Foto Wami? 
Foto Fochlerovi
Náročný srpnový trénink u babičky.
